Vazební Věznice Praha-Ruzyně a její jedinečné oddělení v Řepích: Pohled za zdi

Když se řekne „věznice v Praze', většině z nás se vybaví buď Pankrác, nebo Ruzyně. Vazební věznice Praha-Ruzyně, strategicky umístěná nedaleko letiště Václava Havla v Praze 6, představuje jedno z klíčových zařízení českého vězeňství. Co se však skrývá za jejími zdmi a jaké unikátní programy nabízí, zejména pokud jde o ženské vězeňství?

Vazební Věznice Praha-Ruzyně: Historie, Role a Současnost

Historie ruzyňské věznice sahá až do roku 1934. Tehdy byla zřízena jako donucovací pracovna na místě bývalého cukrovaru, aby ulevila přeplněným kapacitám na Hradčanech. Její zprovoznění se později, bohužel, ukázalo jako velmi užitečné pro německou okupační správu, která ji během druhé světové války využívala k věznění německých občanů se „zvláštním zacházením'.

Mnohem temnější kapitola se začala psát za dob Československa. Ruzyňská věznice se stala místem s přísně utajeným režimem, kde sídlilo speciální oddělení pražské Státní bezpečnosti. Zde byli vězněni prominentní obžalovaní z politických procesů, například v souvislosti s Rudolfem Slánským, ale i významné osobnosti českého disentu a odpůrci komunistického režimu. Celý personální režim podléhal nejvyššímu bezpečnostnímu dohledu.

Z původní kapacity sotva sta míst se Ruzyně v průběhu let rozrostla na druhé největší vězeňské zařízení v Praze, schopné pojmout až 800 osob. Dnes slouží především jako vazební věznice pro muže i ženy, kteří zde čekají na zahájení svého soudního procesu, či na vynesení rozsudku. Po rozsudku jsou odsouzení většinou převezeni do jiných věznic v České republice, a to v závislosti na typu a délce uloženého trestu. Vazební věznice Praha-Ruzyně zajišťuje standardní provoz pro odsouzené muže ve věznicích typu s dozorem a s ostrahou, a pro ženy ve věznicích typu s dohledem a s dozorem.

Revoluční Přístup: Ženské Oddělení v Řepích - Domov sv. Karla Boromejského

Málokdo ví, že pod správu Vězeňské služby a Vazební věznice Praha-Ruzyně spadá i jeden zcela výjimečný projekt - oddělení výkonu trestu v Domově sv. Karla Boromejského v pražských Řepích. Jedná se o projekt, který je v kontextu českého vězeňství skutečně ojedinělý a představuje zcela nový pohled na resocializaci odsouzených žen.

Historie Místa a Zrod Unikátního Oddělení

Samotný Domov sv. Karla Boromejského je majetkem Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, jejíž historie sahá do poloviny 19. století. Kuriozní je, že již v roce 1905 byla budova Domova pronajata vládě, která zde zřídila ženskou trestnici. Její správa a převýchova trestanek byla svěřena právě Kongregaci. Po 83 letech existence však byla ženská trestnice v roce 1988 zrušena a o dva roky později, v roce 1990, byly řečové sestry nuceny Domov násilně opustit.

K plnohodnotnému návratu Kongregace došlo až po roce 1989. V roce 2004 byla dokončena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce Domova, realizovaná s pomocí sponzorských darů. A právě v tomto roce, ve spolupráci Kongregace s Vězeňskou službou ČR, vzniklo v Domově zvláštní oddělení. Jeho záměrem bylo a je napomáhat lidem potřebným pomoci - tedy odsouzeným ženám.

Charakter Oddělení a Podmínky

Oddělení v Řepích je profilováno pro výkon trestu odsouzených žen, které jsou zařazeny do věznice s dozorem a dohledem, což představuje nižší typy ostrahy. Věznice si odsouzené do tohoto oddělení velmi pečlivě vybírá. Klíčovými kritérii pro zařazení jsou například pracovní zařaditelnost, splnění podmínek pro udělení volného pohybu mimo věznici, osobnost odsouzené, charakter trestné činnosti a nařízení ústavní či ambulantní léčby (např. protitoxikologické, protialkoholní).

Ubytovací kapacita je stanovena na 56 míst, rozdělených do deseti ložnic po pěti místech ve dvou patrech Domova. Odsouzené mají k dispozici nadstandardní zázemí: dvě kulturní místnosti, jídelnu, dvě kuchyňky, dvě sportovní a zájmové místnosti a učebnu. Pro další aktivity jsou pak využívány i prostory celého Domova.

Program Zacházení: Cesta k Resocializaci

Po přijetí do oddělení prochází každá nově přijatá odsouzená takzvaným nástupním oddělením. Během této doby se seznamuje s režimem, prostředím a právními normami týkajícími se výkonu trestu. Současně odborní zaměstnanci zpracovávají komplexní zprávu o odsouzené a vypracovávají individuální program zacházení. Tento program je rozdělen do tří prostupných skupin vnitřní diferenciace, které slouží jako silný motivační faktor k plnění stanovených cílů. Diferencovaný přístup k právům a povinnostem je základem efektivního zacházení s odsouzenými.

Program zacházení je členěn do několika klíčových oblastí:

• Pracovní aktivity: Odsouzené jsou pracovně zařazeny uvnitř i vně oddělení. Nejvíce pracovních příležitostí poskytuje samotný Domov, kde ženy pracují v kuchyni, prádelně, při úklidu nebo jako pomocné síly na stanicích. Zvláště významná je možnost absolvovat Sanitářský kurz sv. Zdislavy z Lemberka a následně zde pracovat jako kvalifikované ošetřovatelky. Kontakt s životem ve stáří, bezmocností a umíráním vede k přehodnocení dosavadních priorit, což je pro resocializaci nesmírně důležité. Vlídný přístup, příjemné prostředí a osvojení pracovních návyků jsou základem účinné reintegrace. Odsouzené jsou zaměstnávány i u dalších externích subjektů, přičemž při plnění pracovních povinností mimo věznici je jim udělován volný pohyb.
• Vzdělávací aktivity: Kromě sanitářského kurzu, který absolventkám zajistí osvědčení uplatnitelné i v civilním sektoru, podporuje věznice i zájem o další vzdělávání formou dálkového studia na specializovaných školách.
• Speciálně výchovné a zájmové aktivity: Personál se zaměřuje na individuální i skupinové aktivity, jako jsou rozhovory, sportovní či kulturní akce. Důraz je kladen i na charitativní a veřejně prospěšnou činnost. Odsouzené ženy například pro děti ze Speciální mateřské školy v Praze - Čimicích vyrábí dárky, hračky, oblečení a pořádají pro ně zábavná odpoledne s pohádkami. Velmi úspěšná byla i Dětská pouť organizovaná ve spolupráci s Domovem, s účastí stovek dětí a dospělých.

Podpora Vnějších Vztahů: Klíč k Návratu

Koncepce řepského oddělení je silně zaměřena na podporu extramurálních vztahů, tedy udržování pozitivních vazeb s dětmi, rodinami a přáteli. K tomu slouží především možnost udělení volného pohybu mimo věznici v souvislosti s návštěvou, případně i přerušení výkonu trestu.

Udržování silných rodinných a sociálních vazeb je pro úspěšnou reintegraci odsouzených po propuštění naprosto zásadní.

Proč je model Řep tak důležitý?

Vznik oddělení výkonu trestu v Domově sv. Karla Boromejského v Řepích je realizací skutečně unikátního projektu. Spojuje zdánlivě nespojitelné světy - nemocné, řádové sestry, civilní personál a odsouzené ženy. Tento humanitární a rehabilitační přístup, zaměřený na rozvoj dovedností, vzdělávání a udržování sociálních vazeb, představuje progresivní model, který může sloužit jako inspirace pro celé české vězeňství. Ukazuje, že i za zdmi vězení existuje cesta k osobnímu růstu a úspěšnému návratu do společnosti.