Typický čech

Typický Čech: Mezi pivem a Cimrmanem

Kdo je vlastně ten "typický Čech"? Existuje vůbec? Jsme národ individualistů, každý s vlastním názorem a svérázným přístupem k životu. Ale přesto, dají se najít určité rysy, které nás Čechy spojují? Pojďme se na to podívat s trochou humoru a nadhledu.

Stereotypy a realita

Když se řekne "Čech", mnohým se vybaví obrázek obtloustlého muže s pivem v ruce, sledujícího fotbal v televizi a nadávajícího na politiku. Možná je to klišé, ale jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Rádi si postěžujeme, to je fakt. A hospoda, to je pro nás takový druhý obývák, kde se probírají radosti i strasti života. Ale to je jen jedna strana mince.

Jsme také národ kutilů a vynálezců. Ne nadarmo se říká "zlaté české ručičky". Vzpomeňte si na Járu Cimrmana, fiktivního génia, který nás tak skvěle reprezentuje. A co naše vášeň pro houbaření? Nebo pro chalupaření, kde si každý alespoň na chvíli zkusí, jaké to je žít v souladu s přírodou?

Historie a mentalita

Naše historie nás formovala. Od husitství přes Bílou horu až po komunistický režim. To všechno se podepsalo na naší mentalitě. Naučili jsme se přežívat, být pragmatičtí a nevěřit slepě každé ideologii. Možná proto jsme tak skeptičtí a neradi se pro něco nadchneme. Raději si počkáme, až se situace vyjasní.

Ale to neznamená, že jsme zbabělí. Vzpomeňte si na sametovou revoluci. Sice jsme neradi stávkovali jako Francouzi, ale když už nám došla trpělivost, vyšli jsme do ulic a pokojně, ale důrazně jsme se domáhali změny. Umíme se semknout a bojovat za to, co je správné. Jen to děláme po svém, po česku.

Češství v 21. století

Dnes se hodně mluví o globalizaci a o tom, že národy jsou přežitek. Ale nám se to moc nelíbí. Máme rádi ten svůj "píseček", tu svoji kulturu a tradice. Nechceme se rozpustit v davu. Chceme být Evropany, ale zároveň chceme zůstat Čechy.

A jaký je tedy ten typický Čech? Je to směsice protikladů. Skeptický, ale zároveň pohostinný. Pragmatický, ale zároveň romantický. Nerad poslouchá rozkazy, ale umí se semknout, když je potřeba. Má rád pivo a Cimrmana, ale zároveň si váží přírody a kultury. Je to zkrátka originál. A hlavně, ať už je jakýkoliv, ať přežije a ještě za sto let byl.

Závěrem

Možná neexistuje jeden "typický Čech". Možná jsme jen soubor různých individualit s různými zájmy a názory. Ale přesto nás něco spojuje. Něco, co se nedá definovat, ale co cítíme, když se setkáme s Čechem v zahraničí. Je to ta naše společná historie, ta naše kultura, ten náš humor. A to je to, co nás dělá Čechy. A na to můžeme být hrdí.