Máte pocit, že se vaší zahradě žáby vyhýbají obloukem? Možná se mýlíte! Tito fascinující obojživelníci tráví podstatnou část svého života na souši, kde se skrývají před zraky, a k vodě se vracejí hlavně za jediným účelem: rozmnožováním. Ať už je vnímáte jako nevítané návštěvníky, nebo poklad, jedno je jisté - žáby jsou nedílnou součástí našich ekosystémů a mohou přinést do vaší zahrady překvapivé benefity. Pojďme se podívat, co tito skákaví tvorové jedí, jak žijí a proč si zaslouží naši pozornost, ba i ochranu.
Žáby patří mezi bezocasé obojživelníky, což znamená, že jejich ocas, který je charakteristický pro pulce, se během metamorfózy plně vstřebá do těla. Pro dospělé žáby jsou pak typické dlouhé a silně vyvinuté zadní končetiny, které jim umožňují jak mistrné plavání, tak pro ně tak příznačné skákání. Jejich životní cyklus je skutečně pozoruhodný a úzce spjatý s vodním prostředím.
Nejintenzivněji probíhá rozmnožování žab v jarních měsících, zejména v dubnu a květnu. Samice kladou tisíce vajíček, kterým říkáme žabí ikry, do vody, a samci je vzápětí vnějším oplozením oplodní. Z vajíček se líhnou pulci, kteří dýchají pomocí žáber a jsou zcela závislí na vodě. Postupně se vyvíjejí v dospělé jedince, kteří se sice převážně zdržují na souši, ale potřebují vlhké prostředí, protože jejich plíce nejsou plně vyvinuté pro suchozemský život a dýchají částečně i přes tenkou a vlhkou kůži. I proto je často potkáte na stinných a vlhkých místech v zahradě, například pod kameny, mezi větvemi nebo v pařeništích.
Věděli jste, že žáby dokáží přežít bez potravy až 16 měsíců? Během zimy upadají do útlumu a hledají úkryt na různých místech. Můžete je objevit pod zahradním domkem, mezi kameny ve skalce, v hromadě dřeva, nebo dokonce v opuštěných myších norách. Jsou to skuteční mistři přežití!
Kromě fascinujícího životního cyklu jsou žáby pro zahrádkáře nesmírně prospěšné. Jejich jídelníček je pro naši zahradu doslova požehnáním.
Máte-li obavy, že žáby v jezírku ovlivní kvalitu vody negativně, můžete si oddechnout. Jsou zcela neškodné a jak už bylo zmíněno, přispívají k čistotě vody.
Žáby samy jsou důležitou součástí potravního řetězce. Stávají se potravou pro brodivé ptáky, kachny, hady a další živočichy. V poslední době se však objevují i noví predátoři, jako například vydra nebo norek. Vydry si s ropuchami poradí zajímavým způsobem: ropuchy mají na kůži žlázy s jedovatým sekretem, a proto si je vydry před konzumací svlékají. Na rybnících, kde se ropuchy rozmnožují, tak lze nalézt desítky svlečených kůží, dokonce i s prstíčky!
Pokud si přítomnosti žab na zahradě vážíte a chcete jim vytvořit co nejlepší podmínky, je důležité pochopit jejich potřeby, zejména ve vztahu k jezírku.
Zásadním bodem je soužití s rybami. Věděli jste, že ryby a žáby se navzájem nemají příliš v lásce? Ryby totiž s oblibou požírají nejen larvy komárů, ale také žabí vajíčka a pulce. Chcete-li podpořit žabí populaci, je vhodné mít jezírko s velmi mělkou částí, kam se ryby nedostanou. Paradoxně se v těchto mělkých částech ale bude dařit komárům, jejichž larvy tam nenajdou přirozeného predátora v podobě ryb.
Pro žáby jsou ideální klidné a stojaté vody. Pokud jim chcete dopřát ideální podmínky, myslete na následující:
V České republice se můžete setkat s řadou zajímavých druhů žab a ropuch. Mezi nejčastější zahradní návštěvníky patří:
Některé druhy jsou však ohrožené. Například skokan ostronosý, jehož samci se v době páření zbarvují do nádherné modré barvy, čelí výraznému poklesu populace. Také populace kuněk dramaticky ubývá.
Mnoho obojživelníků, včetně žab, se potýká s úbytkem vhodných biotopů. Potřebují totiž dva různé typy prostředí: vodní pro rozmnožování a suchozemské pro život dospělců. Mokré louky a podmáčené lesy, které dříve obývaly, dnes téměř neexistují. K tomu přispívají přímé zásahy člověka (např. meliorace), klimatické změny, ale i "nutkavá potřeba" lidí vysazovat ryby do každé vodní plochy. Ryby často zlikvidují žabí populace, a to i v chráněných oblastech.
Dalším rizikem jsou silnice. Během jarní migrace za rozmnožováním, kdy se žáby masově přesouvají, jsou stovky až tisíce jedinců přejetých. Ropuchy se navíc dožívají až čtyřiceti let a každý rok se vracejí stejnou cestou, čímž neustále riskují svůj život. Silnice se v noci vyhřívají a jsou pro žáby i atraktivním lovištěm, takže na nich tráví nepřiměřeně dlouhou dobu.
Přes veškerá úskalí si žáby zaslouží náš obdiv. Jsou nádherné a fascinující. Například blatnice skvrnitá je úžasné zvíře, které se chováním podobá stepním druhům. Dokáže čekat několik let, zahrabaná v zemi, a rozmnožit se, teprve když po dešti vznikne velká louže. Je aktivní v noci a přes den se zahrabává, takže je těžké ji zahlédnout.
Ropucha obecná, ač na první pohled s bradavičnatou kůží možná odpuzuje, má nádherné mandlově zbarvené oči. Rosnička je zase velmi milá a elegantní. Žáby nám ukazují úžasnou adaptabilitu, ať už jde o střídání prostředí, nebo o vývoj pulců, kteří dýchají žábrami a mají býložravé stravovací návyky, zatímco dospělci jsou dravci.
Ačkoliv se vám představa žab v jezírku nemusí na první pohled zamlouvat, smiřte se s nimi. Jsou přirozenou součástí přírody a pro vaši zahradu mohou být neocenitelnými pomocníky. Zkusit je sbírat a odnášet k rybníku nemá valný smysl - žáby se rády vrátí, nebo vás navštíví jejich sousedi. Likvidace žab se navíc nedoporučuje nejen kvůli etice, ale i kvůli možnému porušení zákona, neboť mnoho druhů je chráněných. Místo toho se raději zamyslete, jak jim můžete ve své zahradě vytvořit bezpečný a příjemný domov. Vaše zahrada i příroda vám za to poděkují.